Kaple Proměnění Pána Krista, CHKO Brdy

Svištěl jsem z mírného kopečka s větrem o závod. Za chvostem jsem nechal vrchol Třemšín, zříceninu hradu, vyhlídku i posezení pro člobrdy, kteří se rozhodnout zdolat jednu z brdských osmistovek. Tlapky mne nesly s větrem o závod přímo za famfrňákem. Cíl byl jasný. Očadla již dlouho dopředu viděla kapličku, která stojí pod majestátními stromy jen mrňousek od vrcholu Třemšín.

Svištěl jsem s větrem o závod. Cesta mi utíkala krásně od tlapek. Svištěl jsem tak rychle, že jsem nepoznával stromy, kolem kterých jsem svištěl. Jediné, co jsem poznal, bylo, že jsou listnaté. Jakpak bych to také nepoznal, když nebyly krásně zelené, ba ani zasněžené. Prosvištěl jsem mírnou zatáčkou a v místě, kde se začíná kopec lámat, jsem se zastavil. Byl jsem v cíli. Stál jsem před kapličkou, ke které jsem se tak těšil. 

Stála přede mnou v celé své kráse. Krásná kaplička, kterou ze všech stran chrání majestátní stromy. Stromy, které poskytují v létě kapličce stín a v zimě závětří. Stromy, které dodávají místu zvláštní, štěkl bych až uklidňující, atmosféru. Jak mi člobrdice řekla, kaplička byla vystavěna péčí lesmistra Josefa Eustacha Kračmera v roce 1771, údajně nad zasypanou studnou. Nevěřil jsem vlastním ušadlům. Na tolik let kaplička vůbec nevypadá. Mno, možná je to tím, že již byla několikrát opravována, kdo ví.

Když jsem měl kapličku a okolí prozkoumané, rozhlížel jsem se, kudy potlapkám dál. K mému překvapení jsem uviděl parádní vyhlídku, která tu ještě v létě nebyla. Zato přístřešek, který jsem zmerčil vedle pěšinky, ten už tu v létě byl.

Poněkud zmatený jsem se vydal na průzkum. Kapličku jsem nechal za chvostem a vyrazil pěšinkou po mé pravé tlapce, opět přímo za famfrňákem. Svištěl jsem tak rychle, že chvost měl co dělat, aby vyrovnal každé mé zaškobrtnutí, kterých mne při svištění k vyhlídce potkalo několik.

Svištěl jsem zasněženou pěšinkou z mírného kopečka. Les, ve kterém jsem ještě u kapličky byl, se rychle měnil. Po několika rychlých krocích jsem potkal jen pomálu stromů. Zato pařezů, těch jsem obsvištěl tolik, že bych je ani nespočítal.

Než jsem se nadál, stál jsem u přístřešku. Přímo přede mnou jsem měl svět jako na tlapce. Pozoroval jsem okolní lesy a vísky, zasněžená pole a louky. Merčil jsem vrchol Štědrý, dominantu přírodního parku Pod Štědrým, který je jen co by pro kostičku doběhl jižně od Brd. Merčil jsem větrnou elektrárnu v Dožicích, dokonce i Smolivec jsem poznal.

U přístřešku jsem se musel posadit. Bylo mi moc líto, jak se místní les změnil. Na druhou stranu jsem se nemohl nabažit vyhlídky, která místo lesa na Třemšíně vznikla. Jak se říká, všechno zlé je pro něco dobré. Vím, že za pár let bude na Třemšíně opět hluboký les. Les, který tu býval kdysi. Jen to chvilku potrvá. Do doby, než stromy opět vyrostou, se budu chodit na Třemšín kochat vyhlídkou, která nemá obdoby.

 

Ke kapli na Třemšíně dojdete lesní cestou. Když půjdete po žluté dále na Třemšín, můžete si prohlédnout zříceninu hradu, zdoláte jednu z brdských osmistovek a před sestupem se můžete pokochat výhledem z místní vyhlídky. Kousek od kaple je turistický přístřešek s krásnou vyhlídkou nejen na Brdy, ale i na Přírodní park Pod Štědrým a jeho dominantu, vrchol Štědrý.

Kaple byla vystavěna roku 1771 péčí lesmistra Josefa Eustacha Kračmera údajně nad zasypanou studnou. Kaple byla zasvěcena Proměnění Pána Krista. Kaple byla několikrát spravována. Nejdříve v roce 1919, poté v roce 1946 a 1965. Naposledy kapli opravovala společnost Lesy České republiky, státní podnik, lesním závodem v Dobříši v roce 2008.