Třemšín, CHKO Brdy

Třemšín, to není jen jedna z brdských osmistovek. Třemšín je oblíbeným turistickým místem. Nebylo snad výletu na něj, abych tu byl sám. Vždy jsem tu někoho potkal. A není se čemu divit. Vždyť na Třemšíně je tolik míst, která je třeba důkladně prozkoumat.

Kde jinde byste hledali jednu z brdských osmistovek, zříceninu hradu, parádní vyhlídku a posezení na jednom místě? Dokonce tu kdysi dávno stávala i rozhledna, po které tu dnes není ani památky. O možnostech kam se vydat z Třemšína, o těch vám štěknu jindy. To by byl dlouhý štěk. Dnes vám štěknu o Třemšíně a místech, která se nacházejí přímo na tomto vrcholu.

Tlapkal jsem hlubokým lesem chráněné krajinné oblasti Brdy. Křemel jsem nechal za chvostem a tlapky mne nesly pěšinkou mezi mladými rozčepýřenými stromky. Musel jsem si dávat pořádný pozor, abych tu nenarazil na místního kámoše. Byl jsem v místech, kde jich podle stop bydlí nespočet. Ať jsem viděl stopy srnky či kance, ani jednoho jsem potkat nechtěl. A potkat mazaného lišáka? S tím by bylo střetnutí na dlouhý štěk. Jenže na ten jsem neměl čas, já se těšil na Třemšín.

Byl jsem moc rád, když jsem měl hustý les s úzkou pěšinkou za chvostem a mohl tlapkat pod vzrostlými stromy. Protlapkal jsem kolem oplocenky, přetlapkal jsem lesní cestu a než jsem se nadál, stál jsem u kamenného moře pod Třemšínem. Tady jsem se musel zastavit a počkat na člobrdici. To se ví, tlapkat sám, tak jsem v mžiku nahoře. Jenže s člobrdicí? Té se touto cestou zdolává Třemšín těžko i za sucha, natož když jsou kameny schované pod sněhem. Stál jsem proto na místě a čekal na člobrdici a její rozhodnutí kudy dál.

K mému překvapení se rozhodla pro postup. To bylo takové překvapení, že jsem člobrdici radostí oběhl a vydal se kupředu. Opatrně jsem tlapkal vzhůru, a co chvilku čekal na člobrdici. Ze začátku to šlo člobrdici celkem dobře, ale v půlce kopce udělala dva kroky kupředu a jeden zpátky. Poslední kousek kopce, ten nejprudší, to už lezla po čtyřech. Naštěstí výstup nevzdala a za chvilku byla u mne. Seděla se mnou na vyhlídce a kochala se rozhledem do dáli. Bylo vidět, že je moc ráda, že už je nahoře.

Jak jsem tak seděl s člobrdicí na vyhlídce, přijížděli pod kopec běžkaři. Také zvažovali, zda se vypravit nahoru nebo cestu objet. Člobrdice jim poradila, ať jdou raději druhou stranou. K velkému překvapení se však vydali v našich stopách. Musím vám štěknout, že jim šel výstup mnohem lépe než člobrdici, ale nebýt hůlek, po čtyřech by lezli také.

Po krátkém pozdravení s běžkaři jsem se vydal na průzkum. Vyhlídku jsem nechal za chvostem a vydal jsem se pěšinkou kolem Třemšína. Tlapkal jsem po kamenné cestě, přímo po zřícenině hradu. Obsvištěl jsem vrchol, prohlédl si několik zákoutí a prozkoumal všechny pěšinky a cesty, které mne zavedly do různých míst zříceniny. Než jsem se nadál, byl jsem pod zdí, na které je pěšinka vědoucí na vrchol. Zde jsem se nechal zvěčnit a v mžiku jsem byl u přístřešku, u kterého seděli mí dva noví kámoši běžkaři.

Od přístřešku jsem se vydal na vrchol. Ne, že bych se nechtěl nechat ještě jednou podrbat, ale zvědavost mi nedala a já musel pokračovat v průzkumu. Přetlapkal jsem pěšinku na zdi, pod kterou jsem se před chvilkou nechal zvěčnit a už jsem stál na vrcholu. Přivítal mne vysoký modřín s cedulkou, jedna z několika zdí zříceniny hradu a objevil jsem kámen, který označuje místo, kde kdysi stála rozhledna. Co mne však na místě zaujalo nejvíc, byla vyhlídka. Viděl jsem do dálky tak daleké, až mne zrak přecházel. Stromy, které rostou po kraji vrcholu, dodávají výhledu úplně jiný pohled, než ničím nerušený pohled z vyhlídky.

Zastavil jsem na vrcholu a koukal do dáli daleké. Užíval jsem si klid, který jsem na místě ještě nikdy nezažil. V tichu byl slyšet šustot větříčku ve větvích. Široko daleko jsem byl jen já, člobrdice a opodál dva běžkaři, kteří si také přijeli užít místní přírodu a užít se sněhu a klidu, který Třemšín nabízí.

Vrchol Třemšín je jedna z brdských osmistovek. Měří 827 m. n. m. a nachází se nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem. Je to jeden z nejnavštěvovanější brdských vrcholů a jedno z nejnavštěvovanější brdských míst obecně.

Na vrcholu Třemšín je i zřícenina hradu Třemšín. Z hradu zbylo několik zdí, které jsou patrné až k nedaleké Třemšínské studně. Zřícenina hradu není jen cestička vyšlapaná od přístřešku k vyhlídce. Kdo si chce zříceninu prohlédnout v celé její kráse, musí se vydat po pěšinkách, kterých je v místě nespočet. Je však třeba dbát zvýšené opatrnosti.

Na vrcholu stávala do roku 2015 rozhledna. Původní rozhledna zde byla vybudována již v roce 1888. Tuto rozhlednu však zasáhl blesk a musela být podepřena. V roce 1915 byla původní rozhledna rozebrána. Po 2. světové válce zde postavili triangulační věž, která byla v 60. letech poškozena vichřicí. V 70. letech na místě vyrostla stavba pro potřeby armády, kterou hojně navštěvovali turisté. Od roku 1990 však chátrala a v roce 2015 byla odstraněna.

Na vrcholu Třemšín si můžete odpočinout v turistickém přístřešku. Chcete – li si při pohodlném odpočinku užít i krásnou vyhlídku, doporučuji využít přístřešek u nedaleké kapličky – kaplička je vidět i od tohoto přístřešku.

V neposlední řadě se můžete z Třemšína pokochat krásnou vyhlídkou. Jednu najdete označenou v mapě na žlutě značené trase směrem k vrcholu Křemel. I zde si můžete odpočinout. Jen tu není k dispozici přístřešek. Poté je tu ještě vyhlídkové místo, o kterém jsem psala výše.

Když se rozhodnete na vrchol vydat, dobře plánujte trasu. Mezi vrcholy Třemšín a Křemel sice vede turistická trasa značená žlutou barvou, ale úsek mezi těmito dvěma vrcholy je hodně náročný. Pokud jdete s dětmi nebo jste hůře pohybliví, doporučuji tento úsek obejít. Mezi vrcholy se můžete vydat lesní cestou a vyjdete u Třemšínské boudy. Odtud se vyjdete po souběžném značení zelené, modré a červené turistické trasy a vyjdete u kapličky na Třemšíně. Zde se napojte na žlutou a během chvilky jste na vrcholu. Tuto trasu zvládnete i na kole či s kočárkem.