Vyhlídkové místo, CHKO Brdy

Kraj: Středočeský 

Okres: Příbram

GPS souřadnice: 49.5715311N, 13.7702914E

Vyhlídkové místo naleznete zde:

https://mapy.cz/turisticka?x=13.7832125&y=49.5668279&z=16&source=base&id=2220209

Když napadl snížek, rozhodl jsem se, že prozkoumám všechna brdská místa, která mám tak rád. Zatím jsem to dodržel. K mému překvapení mne však tlapky zanesly i na místo, kde jsem nikdy předtím nebyl. Zanesly mne na bezejmennou vyhlídku, jen co by pro kostičku doběhl, od Třemšína. O té vám štěknu dnes.

Holinu s partyzánským bunkrem jsem nechal za chvostem a s radostí mne vlastní jsem zasvištěl do blízkého lesa. Tlapky mne nesly po cestě a chvost se spokojeně vrtěl v rytmu kroků.

Byl jsem tak rád, že jsem opět v hustém lese. Všude, kam očadlo dohlédlo, rostly vysoké stromy. Jen svištět jsem pod nimi nemohl. Po pravé tlapce jsem měl pořádný krpál a po tlapce levé pro změnu pořádný sráz. Zato já si tlapkal po rovince, která vždy jen na chvilku sotva znatelně stoupala, aby o mrňousek dál sotva znatelně klesala.

Tlapkal jsem spokojeně kupředu, přímo za famfrňákem. Užíval jsem si vůni lesa, šustot větříčku ve větvích a občasné stopy místních kámošů, které vedly přes cestu. To se ví, lesní kámoši měli můj velký obdiv. Bydlet v takovém kopci, to chce pořádnou odvahu.

S kebulí plnou myšlenek na místní kámoše jsem protlapkal několik zatáček. Zničehonic jsem se ocitl na místě, kde nebyl žádný krpál ani pořádný sráz. Byl jsem na místě, kde jsem pod vysokými stromy merčil spoustu pěšinek, a mne čekala cesta z příjemného kopečka.

To se ví, tady se daly tlapky do pohybu a já svištěl pod stromy, s větrem o závod. Užíval jsem si snížek na zemi, užíval jsem si pěšinky a celé mé já mělo takovou radost, jakou si dovede představit jen málokdo. Co chvilku jsem svištěl kupředu mezi stromy, abych se co chvilku mohl s hrdým výrazem a úsměvem na kebuli vrátit k člobrdici.

Cesta mi utíkala krásně od tlapek. Čím déle jsem tlapkal krásným lesem, tím větší radost jsem měl. Čím větší radost jsem měl, tím větší radost měla i člobrdice. Když má člobrdice radost, to jednomu dovolí spoustu věcí. A toho se musí využít.

Vím, že mám na člobrdici počkat na každém rozcestí nebo když dorazím na rozcestí, mám se vrátit k člobrdici. Ale jak už jsem štěkl, když má člobrdice radost, spoustu věcí promine. Věděl jsem, že když budu na člobrdici alespoň vidět, nebude se zlobit.

Když jsem dorazil na rozcestí, vůbec jsem na člobrdici nečekal. Tlapky mne zanesly podél zvláštního pařezu ostře doprava a já po dlouhé době tlapkal do mírného kopečka. Člobrdice se ke mne po chvíli připojila a s velkým očekáváním čekala, kam jí zavedu tentokrát.

Tlapkal jsem měkoučkou lesní cestou. Čím hlouběji v lese jsem byl, tím byla cesta měkčí. Někdy byla tak měkká, že jsem tlapkal raději lesem. Člobrdice následovala mé kroky až k prvnímu potůčku. Ani nevím, jak se to mohlo stát, ale já si potůčku vůbec nevšiml. Zato jsem si všiml, jak člobrdice ve vysoké trávě na místě změnila směr a vydala se hlouběji do lesa, aby se následně vypravila dále v mých stopách.

Po mé malé neopatrnosti s potůčkem už na cestě nebyla žádná překážka, která by mne překvapila. Od potůčku jsem tlapkal přímo za famfrňákem podél hustého lesa plného rozčepýřených stromků. Tlapkal jsem jen chvilku, když se les po mé levé tlapce změnil. Hustý les skončil a všude rostly vysoké jehličnany. Za pruhem jehličnanů však očadla zmerčila něco, co bych na místě nečekal.

Stromy zničehonic zmizely a já merčil modré nebe a skálu, která vůbec nezapadala do okolní krajiny. V tu chvíli se tlapky daly do pohybu a než jsem se nadál, už jsem svištěl kupředu. Před poslední řadou stromů jsem zpomalil a ke skále dotlapkal rozvážným krokem.

Za poslední řadou stromů se les otevřel a já koukal do dálky. Koukal jsem do dálky tak daleké, že jsem místo za hlubokými lesy nepoznal. To mi ovšem vůbec nevadilo. Pohled na zasněžené lesy v širokém dalekém okolí stál za to. Připadal jsem si jako v pohádce.

Vyhlídkové místo najdete v hlubokých lesích chráněné krajinné oblasti Brdy. Na vyhlídkové místo vás dovede zelená turistická trasa. K vyhlídce dojdete pěšinkou vycházející z lesní cesty. Lesní cestu místy kříží potůček. Je proto třeba dbát zvýšené opatrnosti a na několika místech je nutné cestu opustit a pokračovat kousek od ní lesem.

Vyhlídkové místo je schované kousek od cesty. Nemůžete ho minout, neboť se z ničeho nic les rozestoupí a už z cesty je vidět do dálky. Přímo ze skály je pak vidět na husté lesy široko daleko a dále na hory. Tato vyhlídka je stranou množství turistických cílů v blízkosti Třemšína. S největší pravděpodobností tak budete na místě sami.